Název

1.4.2025 - Prvních padesát

Popis

Letos jsem ještě nestihla ujít prvních padesát kilometrů. V době oficiálních pochodů jsem čas neměla, proto jsem vyrazila na samostatný pochod. Dlouho jsem váhala, kam vyrazit. Moje oblíbené okruhy kolem bydliště často křižují velké silnice a i v přírodě je slyšet hluk aut. Z druhé strany jsem se chtěla brzy vrátit domů, proto jsem zvolila vlak do Čerčan a celkem známou cestu přes Týnec, kolem Kamenice, přes Psáry domů. Ráno ještě nebylo moc hezké počasí, což se ale přes den zlepšilo a já si užila pěkný den. Čerčany znám ze svých pochodů dobře. I cestu směr Týnec jsem již několikrát šla, ale opačně. V blízkosti řeky Sázavy jsem vyrostla a v Týnci chodila do základní školy. Při příchodu do městečka na mne vždy dýchnou vzpomínky. Chtěla jsem projít cestou podle řeky, ale zrovna u ní káceli dřevorubci stromy, proto jsem byla nucena vystoupat k hradu. Vždy mě tu okouzlí Dům u Micků, který má úžasnou fasádu. Když jsem byla malá, tak jsme sem chodili na poštu. Dominantou města je kromě hradu i kulturní dům, kde bývala původně továrna na keramiku. Nyní je tam hotel a kulturák. Já sem chodila do divadla i kina. Taky jsem tu měla taneční a maturitní ples. Přešla jsem Sázavu a prošla kolem bývalého Metazu, kde chvíli pracovali i moji rodiče a zase zamířila do přírody. U lesíka jsem zavzpomínala na přespolní běh v rámci školní výuky. Úplně jsem ho nenáviděla, protože jsem byla nesportovní buchta a pořád mě píchalo na straně. No dnes by tohle problém nebyl. Lesem jsem došla až na Dolní Požáry a vystoupala na Panskou skálu. Je to protisměr pochodu Praha Prčice, proto to zde taky dobře znám. Cesty byly opuštěný a já si konečně užila trochu klidu a samoty. Přes Ťeptín jsem došla k Ringhofferově hrobce, kde zdovna probíhala jarní údržba. Já pokračovala dál do Kostelce u Křížku, který má moc pěkný kostelík. Při jednom z pochodů, jsem zde absolvovala prohlídku s výkladem. Nyní jsem pokračovala dál na Sulice a odtud do Psár. V těchto místech byla cesta plná louží, ale podařilo se mi je obejít. Z Psár jsem musela vystoupat směr Horní Jirčany a odtud údolím Botiče do Osnice. Za Osnicí už začíná Průhonický park, kterým pochod Praha Prčice také prochází. Já prošla kolem dlouhé zdi až do Průhonic a pokračovala podle Botiče až do Hostivaře. No nožky byly trochu unavené, po tak dlouhé pauze, ale díky mému oblíbenému mátovému gelu se rychle vzpamatovaly.

Nastavení